Royal Riders
motoklub
Kutná Hora

IČO 68998058

Tel. Michal:
723 089 496

E-mail:
info@royalriders.cz

www.royalriders.cz


II. ročník klubový akce FEST LEJT 2000
Statek Kuchyňka

28. až 30. července se konal již druhej ročník akce motoklubu Royal Riders na statku Kuchyňka u Kutný Hory.
Pršelo, lemtalo se, jezdilo se a kdo tam nebyl ten prohloupil.


Jak popsat o největší akci klubu, která na každym, kdo se jí kdy zůčastní nechá něco, no spíš nechá něco v něm, co posléze musí ven. Asi takle. Po nás ať příjde potopa.Příprava na celou tuhle šílenost proběhla vcelku bezbolestně. Prachy byly, jen se rozvrhlo, jak je utratit. Takže se pořídili tři soudky, deset kuřat, sedmdesát vuřtů, nějaký vody na ranní vstávání, a další věci, co jsou potřeba k tomu, aby se mohlo beztarostně LEJT. Původní zahájení se plánovalo na sedmou hodinu v pátek. Ale protože se věci sami na plac nedostanou a někdo je musí přivést, zdrželo se naražení prvního soudku a spuštění první rock music vo nějakou tu hoďku. Stejně tak se někde zdrželo hezký počasí, a tak veškerá akce probíhala za stálýho poprchávání, a to až do něděle. Nějak jsme však za těch pár let votupěli takže nám nějaký zkurvený, zasraný počasí nemohlo zakzit naší náladu, narozdíl vod toho, jak jí dokáže zkazit na jiný motoakci nebo srazu.
fl1.jpg
fl1.jpg
fl2.jpg
fl2.jpg
fl3.jpg
fl3.jpg
fl4.jpg
fl4.jpg
A tak se začalo LEJT. Co se týká mašin a lidí, byli tady nějaký, ale jádro tvořila pořát ta stejná parta složená s klubu a pár příznivců. Díky tomu zkurvozasranýmu počasí a jinem okolnostem, jako je třeba funkčnost motorek, jsme se sjeli spíš autama. Motorkářskou příslušnost a zábavu nám musela vynahradit naše klubová demolition Jawina 250, která se celej víkend nezastavila. Každej, kdo si chtěl zařádit jí měl možnost popadnou a dělat si s ní opravdu co chtěl - na zadní, na přední, na bok, hrabačky, pálení gumy, ježdění v křoví, ježdění po poli...atd. Jo tady se pozná starej dobrej českej stroj - vydrží hodně, ale neni nezničitelnej. Za svý vzalo hlavně sedlo, a tak při jízdě ve dvou musel řidič sedět na nádrži a ten druhej někde na rámu. Člověk si jen tak nevzpomene na všechny věci, co se událi za celou dobu akce, natož aby je rozdělil do tří dnů. V sobotu ráno, teda dopolende, po probuzení z mrtvolnýho stavu, se jelo na burzu v nedalekejch Chotusic. Z tý nikdo nic neměl, a protože jsme si tam připadali mezi těma lidma, který věděli proč sem přijeli, nějaký cizí, nasedli jsme teda zase na stroje a vrátili se tam, kam nás to táhlo, na Kuchyňku. Tady nemusí člověk hrát střízlivýho. Tady se FEST LEJE. V sobotní odpoledne, kdy už měl zase každej ten svůj základ, proběhly překvapivě i nějaký ty soutěže. Byli jiný než na stazech, kde se člověk snaží, dodržuje nějaký pravidla a ještě za to dostane cenu. Tady to bylo čistě spontánní. Kdo chtěl, ten se prostě vyřádil. Protože se naskytl prázdej soudek, podstivě dopitej do poslední kapky a nahrazenej dalšim z řady, nezbejvalo nic jinýho než vyhlásit soutěž v hodu sudem. Výkony byly s opravnýma pokusama čím dál horší, a tak po již baletních výkonech ze soudkem nad hlavou, pod nohama, a za ušima, nastal ten správnej okamžik k vyhlášení další parasoutěže. Byla jí na českejch srazech nevídaná (na těch emerickejch klasická) jízda okolo sudů. Teda spíš jízda okolo sudu, zpět, okolo duše z pneumatiky, znova k sudu a do cíle. Tady už končila legrace a začínala prdel. Jelo se na naší klubový mašině, která už utrpěla zlomení řidítka z Liborova excelentního skoku přes hromadu a následnýho pádu. Na rozblácenym voraništi jsme to pálili jako vsteklý. Časy na závod se různili. Od Alešova neskutečnýho výkonu 22 sekund, až po pár minut jinejch jedinců, který si trať různě prodlužovali, díky chvilkový neřiditelnosti stroje. Během soutěží se nám upekli kuřátka, a tak jsme plni vysílení zasedli, hned po poslednim štěku mašiny, ke stolu a žrali, né jedli, jak hladový vepři. Jak řiká Alík, byli jsme krásně vepřový. Kuřátiska se povedli a přecpali naše zhuntovaný žaludky k prasknutí. To se muselo zapít takže padlo i něco z tvrdýho alkáče. Po odpočinku, kterej asi nic netrval se začalo znova řádit a řádilo se se všim, co mělo kola, i nohy, nebo výčepní kohout. K tomu pořát poprchávalo, ale to už všem bylo jedno, protože tady to žilo. A řádilo se a řádilo se .... Někdy po ránu se zastavil poslední stroj a vše na chvíli utichlo. Pak se zase někdo vzbudil a zase řádil. Ale to byla už neděle, konec akce i konec několika miliónu mozkovejch buněk. Jestli si někdo myslel, že minulej ročník FEST LEJTu, byl dobrej a víc se blbnout nemohlo, víc jsme nemohli bejt na sračky, víc jsme nemohli bejt svobodný v tom, co děláme, a že musí bejt na tomhle setkání motorkářů a jejich příznivců vždycky super počasí, ten se mílil. Letos to bylo ještě šílenější, ale hlavně to bylo, taky asi díky tomu počasí, zase jiný. A tak by to mělo bejt vždycky. Na akcích by se měli dít pořát jiný věci, nový, nezvyklý, prostě aby zůstávalo to, proč tam jedem, ale to ostatní mělo nějakej posun. To dělá ze srazů vyhlášený nebo prostě jen srazy motorkářů. Naše akce FEST LEJT znova dokázala svoje jméno a všichni se už těšíme, tam někde v klukovskym srdci, na další ročník, i když si to pár dní, než se naše těla a stroje zotavěj, nepřipustíme.

Statistika: ztráty: přeseknutej kabel vedení elektryky sekerou, přetrhaný prodlužovačky a namotaný na kolo vodtahovky, rozvoranej pozemek Kuchyňky a okolí, zdemolovaná 250, spálená sedačka, naťuklá Yamaha Jardy vod padající ocelový konstrukce, utrženej kastlík u fáčka Libora, zničenej podvozek Alešový Feldy, zkažený kuřata, rozbytý půlitry, zničený oblečení, žaludky a buňky všech, a mnoho dalších ztrát nebo porušení na který si v týhle chvíli asi nevzpomenu nálezy: zážitky, svoboda, volnost a neomezenost

PS: Jestli se někomu těch pár vět nezdálo moc systematickejch, nebo jim nevěřil, ať se přijede podívat na FEST LEJT 2001 v příštim století nebo na jakoukoli naší akci nebo slezinu a možná pochopí to, co víme už dávno. My víme vo čem to je, ale nechtějte po nás odpověď. Na tu musíte přijít sami.